Kulturní zvyklosti na Mallorce jsou úzce spojeny s historií Mallorcy. Historie osídlení sahá až do roku 5000 př. n. l. a vystřídalo se zde mnoho kultur. Každá z těchto kultur ovlivnila místní kulturu. Ta se v mnohém od typické španělské kultury liší, zároveň zde v mnohém typickou španělskou kulturu najdeme ve své ryzí formě. Mallorca se tak dá považovat za hodně multikulturní prostředí, což z ní dle mého dělá světový unikát. Unikát, který je v Čechách téměř nepředstavitelný. Na jednom místě tak potkáš mnoho lidí různých vyznání. Vždyť několik staletí byla Mallorca muslimská.

Přátelskost

Všichni obyvatelé Mallorcy, Mallorčani (neplést si se Španěly), jsou velmi přátelští, milí a pohostinní. Všichni se spolu baví jako velmi dobří přátelé, kteří se znají spoustu let. A pokud si osvojíš alespoň základy španělštiny, nebude pro tebe těžké do této kultury proniknout. Už jenom typický pozdrav: “Hola,” mluví za všechno. Prostě ahoj. Přijdeš do obchodu: “Ahoj.” Přijdeš do restaurace: “Ahoj”. Potkáš někoho na ulici: “Ahoj.” Toto: “Ahoj,” vždy doprovází široký úsměv, přání hezkého dne a otázka: “Jak se máš?”

To už jsem sice příliš zabrousil ke španělštině jako takové. Je to ale krásná ukázka místní mentality.

Druhým unikátem je snaha pomoci. Kdykoliv tě místní uvidí jako turistu v nesnázích, bude se ti snažit pomoci. Alespoň ti poradí, co máš dělat, nebo kam máš jít. Takřka automaticky. Nevadí jim, že neumíš španělsky, nebo katalánsky. Vždy se budou snažit ti porozumět a ty jim také budeš rozumět. Do teď mám v hlavě odpověď od trhovkyně, zda mluví anglicky: “Anglicky sice nemluvím, ale oba máme ruce a nohy.” A opět široký úsměv.

Nezapomínej ale na jednu věc. Není to automatické. Od tebe se očekává také slušnost, určitá míra pokory, a především široký úsměv.

Vliv turismu

Od spousty lidí, kteří na Mallorcu jeli na dovolenou, určitě uslyšíš pravý opak. Turismus Mallorcu ovlivnil místní kulturu nejvíce v celé její historii. A to za pouhých 60 let. A ano, turisté kvůli tomu mohou být někdy vnímáni jako otravný hmyz. Ale ruku na srdce – kdo si nezanadává na houfy turistů na Václavském námětí, nebo Karlově mostě? Turismu tak často chybí pracovní síla, která dojíždí také ze zahraničí. A pak je jednoduché přijít do nablýskané restaurace a schytat od číšníka nebo servírky nepříjemný pohled hned ve dveřích. Většinou to nejsou místní, mají za sebou náročný pracovní den, týden, nebo měsíc a sami by byli raději na pláži.

Proto pro tebe máme jednoduché doporučení – najdi si místní bar, kde ve 12 nikdo není, ale ve 14 se začne plnit. Nebo zajeď na malou pláž, kterou nenajdeš v žádném průvodci, jen název Cala něco na mapě. Neboj se a riskni to.

Festivaly

Mallorčani se rádi baví a oslavují. A že slavit opravdu umí. Některé slavnosti a festivaly trvají i několik dnů. Každá obec má svého patrona, kterému věnují pár dnů v roce na oslavu. Na téměř každé slavnosti najdeš spoustu stánků s dobrým jídlem a pitím, průvody s alegorickými vozy, vystoupení mnoha umělců, ať už zpěváků, nebo tanečníků. Nikdy nesmí chybět zábava pro děti. A téměř každý festival je zakončený bohoslužbou, které se účastní téměř všichni místní.

Náboženství

Náboženský vliv na Mallorce je znát na každém rohu. V každém městě je minimálně jeden kostel. Uvádí se, že přes 80 % obyvatel jsou věřící křesťané. Křesťané tu ale nebyli vždy. Do roku 1229 byla Mallorca ryze muslimská. V tomto roce dobyl se svým vojskem Mallorcu král Jaume I. Do dneška na Mallorce potkáš mnoho muslimů (žije jich zde okolo 12 %), i když se uvádí, že původní muslimské obyvatelstvo bylo zcela vyhlazeno přibližně 40 let po dobytí Mallorcy. Rozhodně ale neměj žádné předsudky. Všechny komunity zde žijí ve vzájemném respektu a úctě.

Jídlo a pití

Vše výše uvedené je důležité. Ale bez jídla a pití by to nešlo. Určitě nejznámějším jídlem jsou tapas. Tapas jsou malá jídla, nejčastěji mistička oliv, nakrájená klobása, sýrový talířek, nebo kousek bagety takřka s čímkoliv (více najdeš v naší kuchařce). Pokud zajdeš do správného místního baru, budeš se opět usmívat a obsluhu okouzlíš svojí španělštinou, automaticky dostaneš tapas k pivu.

Pivo, španělsky cerveza, je zde také velice oblíbené. Místní nejčastěji pijí třetinku. Ale velké pivo ti natočí také. Velice dobré je i španělské víno. Asi bychom řekli, že se dělí jen na červené a bílé. Jakékoliv červené víno jsme měli, bylo suché. Jakékoliv bílé víno jsme měli, bylo sladké. A to poměrně hodně. Každopádně vždy vynikající.

Ještě zpátky k jídlu. Typickým jídlem jsou pa amb oli. V překladu to znamená chleba s olejem. Obvykle je chleba obložený rajčaty, typickou šunkou jamon, sýrem, nebo jinými přísadami.

Jídlo i pití na Mallorce za všech okolností skvělé, což také jistě přispívá skvělé náladě místních obyvatel. A abys o nic z toho nepřišel a věděl, co si máš dát, máme pro tebe speciální sekci s doporučenými restauracemi a bary, nebo rovnou kuchařku, podle které zvládne místní kuchyni každý.